nedeľa, 22. februára 2015

Ošetření devonských vápencových zkamenělin

Studium fosilií je důležité nejen proto, že nám mapuje evoluci, jak probíhal vývoj života na planetě Zemi, ale díky zbytkům zkamenělých organismů můžeme i odhadovat, co je skryto pod nimi a nad nimi, můžeme díky nálezům rychle datovat horniny apod. V neposlední řadě, byly-li organismy horninotvorné, jsou použity jako surovina (např. vápencové útesy využijí cementárny a vápenky, může se těžit hnědé i černé uhlí atd.).




Opuštěný lom, devon, Čelechovice na Hané, ČR



Devonské čelechovické vápencové fragmenty fosilií nalezené v suti a štěrku železnaté červené vrstvy značně zakrývají svou krásnou texturu a své detaily zkamenělin. Bylo vyzkoušeno několik metod na čištění těchto fosilií, včetně reakce zásaditých vápenců s kyselinami (dostupný vinný ocet, kyselina chlorovodíková či k. citronová), tento postup však neleptal jen okolní vápenec, ale i zkameněliny z vápence tvořené v něm obsaženy.





Nábrus - soliterní koráli řádu Rugosa, devon, Čelechovice na Hané, ČR





Nábrus - korál řádu Tabulata, devon, Čelechovice na Hané, ČR





Fosilie - rugózní korál a výlitek schránky plže, devon, Čelechovice na Hané, ČR



Pro ošetření devonských vápencových fosilií jsem zvolil klasický postup. Zkameněliny po převozu z lokalit se namočí do teplé vody a nechají několik hodin odmočit, poté jsou vyčištěny kartáčkem (zubná kefka) nebo drobným kartáčem. Jsou omyty a znovu nechány v čisté teplé vodě, aby se z nich dostal ven jemný písek a částečky, několik hodin. Jsou osušeny na suchém papíře a poté jsou vysušeny, např. na teplé železné desce kamen či krbovek (značně zmenší svoji hmotnost). (Ještě horké fosilie je možno namočit do zchlazené lázně z octu vinného, na velice krátkou chvíli a omytí a sušení znovu zopakovat.) Po vysušení a zchladnutí, se mohou dále ošetřovat a zpracovávat. Nejčastěji jsou to nátěry speciálními přípravky, které jsou podle mne ale zbytečné, protože vápenec je tvrdý a kvalitní bez zásahů těmito přípravky sám o sobě. Mohou se však provést nábrusy, popř. výbrusy (pod mikroskop) a leštění.

Pak jsou vzorky určeny, umístěny do stojanů a krabiček; a vystaveny.





 Vysoušení umytých vzorků, devon, Čelechovice na Hané, ČR




 Vysoušení umytých vzorků, devon, Čelechovice na Hané, ČR




Text a foto: Ing. Martin Dokoupil, M.Dokoupil@email.cz




Literatura:

Přírodovědné studie Muzea Prostějovska a University Palackého v Olomouci, svazek 01 – 14
Zpravodaj Muzeum Prostějovska v Prostějov 1/1986, 1/1988 (Jašková Vladimíra)
Gába Zdeněk: Geologické vycházky Českou republikou, Universita Karlova v Praze, 2002
Chlupáč Ivo: Geologická minulost České republiky, Academia, Praha, 2011
Košťák Martin, Mazuch Martin: Putování naším pravěkem, Granit, Praha, 2011
Lehotský Tomáš: Mapa významných paleontologických lokalit Olomouckého kraje, Universita Palackého v Olomouci, 2007 (program, možno vytisknout a dát do kroužkové vazby)
Ficner František: Nové geologické průzkumy a paleontologické nálezy v Čelechovickém devonu, 1959
Kettner Radim: Mechovky (bryozoa), Časopis mor. zem. Musea, Brno, 1919
Kettner Radim: Paleontologická studie z Čelechovického devonu, 1932
Kettner Radim: Stratigrafie čelechovického devonu, Věstník stát. geol. ústavu Republiky Československé, roč. VIII., Praha 1932
Remeš M. a Kettner R.: Čelechovický devon, studie geologická, Časopis mor. zem. Musea, Brno, 1922
Remeš M.: Geologický průvodce po čelechovickém devonu, 1928 – 1929 (str. 21, 25 – 28), Prostějov, 1928
Remeš M.: Poznámky o trilobitech čelechovického devonu, Olomouc 1913
Remeš M.: Různé zprávy – Předběžná zpráva o některých nových a vzácnějších zkamenělinách čelechovického devonu 1906 (str. 95 – 96), Prostějov, 1906
Smyčka Fr.: Příspěvek k poznání devonské fauny u Čelechovic za rok 1905 (str. 126 – 128), Prostějov, 1905




0 komentárov:

Zverejnenie komentára

 
Design by Free WordPress Themes | Bloggerized by Lasantha - Premium Blogger Themes |