nedeľa 22. februára 2015

Ošetření devonských vápencových zkamenělin

Studium fosilií je důležité nejen proto, že nám mapuje evoluci, jak probíhal vývoj života na planetě Zemi, ale díky zbytkům zkamenělých organismů můžeme i odhadovat, co je skryto pod nimi a nad nimi, můžeme díky nálezům rychle datovat horniny apod. V neposlední řadě, byly-li organismy horninotvorné, jsou použity jako surovina (např. vápencové útesy využijí cementárny a vápenky, může se těžit hnědé i černé uhlí atd.).




Opuštěný lom, devon, Čelechovice na Hané, ČR



Devonské čelechovické vápencové fragmenty fosilií nalezené v suti a štěrku železnaté červené vrstvy značně zakrývají svou krásnou texturu a své detaily zkamenělin. Bylo vyzkoušeno několik metod na čištění těchto fosilií, včetně reakce zásaditých vápenců s kyselinami (dostupný vinný ocet, kyselina chlorovodíková či k. citronová), tento postup však neleptal jen okolní vápenec, ale i zkameněliny z vápence tvořené v něm obsaženy.





Nábrus - soliterní koráli řádu Rugosa, devon, Čelechovice na Hané, ČR





Nábrus - korál řádu Tabulata, devon, Čelechovice na Hané, ČR





Fosilie - rugózní korál a výlitek schránky plže, devon, Čelechovice na Hané, ČR



Pro ošetření devonských vápencových fosilií jsem zvolil klasický postup. Zkameněliny po převozu z lokalit se namočí do teplé vody a nechají několik hodin odmočit, poté jsou vyčištěny kartáčkem (zubná kefka) nebo drobným kartáčem. Jsou omyty a znovu nechány v čisté teplé vodě, aby se z nich dostal ven jemný písek a částečky, několik hodin. Jsou osušeny na suchém papíře a poté jsou vysušeny, např. na teplé železné desce kamen či krbovek (značně zmenší svoji hmotnost). (Ještě horké fosilie je možno namočit do zchlazené lázně z octu vinného, na velice krátkou chvíli a omytí a sušení znovu zopakovat.) Po vysušení a zchladnutí, se mohou dále ošetřovat a zpracovávat. Nejčastěji jsou to nátěry speciálními přípravky, které jsou podle mne ale zbytečné, protože vápenec je tvrdý a kvalitní bez zásahů těmito přípravky sám o sobě. Mohou se však provést nábrusy, popř. výbrusy (pod mikroskop) a leštění.

Pak jsou vzorky určeny, umístěny do stojanů a krabiček; a vystaveny.





 Vysoušení umytých vzorků, devon, Čelechovice na Hané, ČR




 Vysoušení umytých vzorků, devon, Čelechovice na Hané, ČR




Text a foto: Ing. Martin Dokoupil, M.Dokoupil@email.cz




Literatura:

Přírodovědné studie Muzea Prostějovska a University Palackého v Olomouci, svazek 01 – 14
Zpravodaj Muzeum Prostějovska v Prostějov 1/1986, 1/1988 (Jašková Vladimíra)
Gába Zdeněk: Geologické vycházky Českou republikou, Universita Karlova v Praze, 2002
Chlupáč Ivo: Geologická minulost České republiky, Academia, Praha, 2011
Košťák Martin, Mazuch Martin: Putování naším pravěkem, Granit, Praha, 2011
Lehotský Tomáš: Mapa významných paleontologických lokalit Olomouckého kraje, Universita Palackého v Olomouci, 2007 (program, možno vytisknout a dát do kroužkové vazby)
Ficner František: Nové geologické průzkumy a paleontologické nálezy v Čelechovickém devonu, 1959
Kettner Radim: Mechovky (bryozoa), Časopis mor. zem. Musea, Brno, 1919
Kettner Radim: Paleontologická studie z Čelechovického devonu, 1932
Kettner Radim: Stratigrafie čelechovického devonu, Věstník stát. geol. ústavu Republiky Československé, roč. VIII., Praha 1932
Remeš M. a Kettner R.: Čelechovický devon, studie geologická, Časopis mor. zem. Musea, Brno, 1922
Remeš M.: Geologický průvodce po čelechovickém devonu, 1928 – 1929 (str. 21, 25 – 28), Prostějov, 1928
Remeš M.: Poznámky o trilobitech čelechovického devonu, Olomouc 1913
Remeš M.: Různé zprávy – Předběžná zpráva o některých nových a vzácnějších zkamenělinách čelechovického devonu 1906 (str. 95 – 96), Prostějov, 1906
Smyčka Fr.: Příspěvek k poznání devonské fauny u Čelechovic za rok 1905 (str. 126 – 128), Prostějov, 1905




0 komentárov:

Zverejnenie komentára

 
Design by Free WordPress Themes | Bloggerized by Lasantha - Premium Blogger Themes |